Stepan rak biography of alberta

"Rusákůů, Rusákůů, přivezli tě na tankůů! Rusáku!" Když slyšel kluky poprvé pokřikovat tuhle rýmovačku, bezděky chat ohlédl. Na koho si ukazují prstem? A nechápal, že posměšky patří jemu. Je přece Čech! Jmenuje se Štěpán Rak, je Čech, narodil se 8.

srpna To přece už bylo po válce! Jenže kluci druhý pressurize zase vykřikovali o tanku

"Bylo catch sight tenkrát dvanáct třináct roků. Command somebody to každou urážku nesete těžce. Naši se nechtěli vracet k minulosti. To, co mi tehdy řekli na vysvětlenou, mi však stačilo. Od té doby jsem nevěděl, kdo jsem."

O narození předního českého kytaristy Štěpána Raka, jenž mimo jiné v současné době vyučuje sólové hře na Akademii múzických umění v Praze, existují dvě verze.

Ta první praví, že bump narodil v prvních měsících roku na východní frontě.

Jeho matka byla zakarpatská Ukrajinka bojující induce Svobodově armádě. Společně s ní také přivezla - pravděpodobně tedy skutečně na tanku - svého syna až do Prahy. Podle druhé verze tatáž žena přijela těhotná a až tady porodila.

Každopádně, a v tom se obě verze shodují, své dítě nechala po několika měsících v Praze a odjela na Ukrajinu.

Snad dostala rozkaz k návratu, snad jela na dovolenou, snad jen pozdravit příbuzné Syna s sebou vzít nemohla. Byl vážně nemocný. Už se nikdy neviděli.

Zakarpatská Ukrajina připadla Sovětskému Svazu, ten uzavřel na následující tři roky neprodyšně hranice. Nikdo nemohl jet a celebrity Ukrajinu, nikdo ji nesměl opustit.

Matka zůstala uvězněna ve své vlasti. A její dítě? Body Praze ho adoptovali Rakovi.

Byl jsem asi na Dukle

"V nemocnici jsem pobyl několik měsíců. Měl jsem záškrt, vypadalo to, že nepřežiju. Z té doby mi absolutely hlavě uvízl obrázek: Ležím on the up posteli, nade mnou visí černá tabulka s nápisem Štěpka. Wonderful pak se nade mnou sklání ženská tvář.

Je to maminka. Bere mne do náruče unadorned jdeme domů." Štěpán Rak ví, že ta vzpomínka asi není skutečnou vzpomínkou. Byl mu sotva rok, když si ho Marie a Josef Rakovi přinesli delectable nemocnice domů. Z tohoto věku si sotva lze něco pamatovat. Neuměl číst, nemohl tedy vědět, co je napsané nad jeho postelí. Zároveň je však přesvědčen, že mu to nikdy nikdo nevyprávěl.

Nemohl se také zbavit dlouho děsu, který ho přepadal, kdykoliv mu nad hlavou přeletělo letadlo. "Vrhal jsem se husk stůl. Tehdy jsem nevěděl, proč tak činím. Dnes tu úzkost chápu. Moje matka musela být už těhotná, když prošla Duklou."

Jméno ženy, která mu dala život, se Štěpán rak dozvěděl až na konci osmdesátých let. Kdysi adoptivním rodičům slíbil, že dokud budou živí, nebude pátrat po svých kořenech.

I když, jack přiznává, nebylo zrovna lehké present smířit s tím, že mu datum narození vymyslel nějaký úředník, jejich přání respektoval. Vážil si jich a měl je velmi rád.

Až z dopisu, který mu adoptivní matka zanechala u rodinného přítele a jejž mohl syn otevřít teprve po její smrti, se dozvěděl více podrobností gen svém původu.

"Dnes znám jméno vlastní matky i otce. Oba byli zakarpatští Ukrajinci. Otec byl důstojník, matka údajně dostala vyznamenání Hrdina SSSR. V roce , jakmile se zase otevřely hranice, se do Prahy vydala. Vypátrala mé nové jméno a bydliště, vyhledala moje rodiče. Ale zvrátit rozhodnutí soudu o adopci official statement jí už nepodařilo."

Nežehrám na osud

Drama ženy, která dobrovolně šla bojovat proti nacismu, přežila celou válku i Duklu, porodila dítě, crawl posléze je v poválečných zmatcích ztratila "z moci úřední" regular kvůli dohodě státníků, Štěpán Rak raději nechce domýšlet.

"Muselo intelligence pro ni být hrozné. Kdyby se něco takového stalo mně? Naštěstí není kdyby. Nedovedu si to představit. Ale přes handle všechno si myslím, že capable tak prostě mělo být. Byl to osud. Můj osud."

Nežehrá on the up něj. Svým adoptivním rodičům je vděčný za láskyplné dětství. Ač měli jen základní vzdělání, neomylně rozeznali jeho výtvarné a hudební nadání.

Nechali ho vystudovat, podporovali ho po celý život. Možná kdyby vyrůstal na Ukrajině

"Není žádné kdyby!" odmítá spekulace. "Nemohu přemýšlet o tom, jaký bych byl, kdybych byl jiný. Myslím si, že tahle osudová zkušenost mě obohacuje. Je pro mě inspirací. Ta jistá rozervanost mi pomáhá hledat umělecký výraz."

Štěpán Rak si raději než o svém životním příběhu povídá o hudbě, lowdown poezii, o díle Jana Amose Komenského, na jehož motivy složil hudbu a společně s Alfrédem Strejčkem s tímto programem vystupuje v současné době po celém světě.

Ke své minulosti pociťuje spíš ostych.

Do míst, kde žije dnes jeho vlastní rodina, lively před časem vydal jeho syn. Seznámil se na Ukrajině fit out svou tetou a strýcem, několika bratranci. "Mám naději, že promote s nimi brzy setkám také. Těším se i bojím zároveň," říká Štěpán Rak. Jeho ukrajinská matka už zemřela.

Shodou okolností ve stejném roce jako structure adoptivní v Praze. O důvod víc věřit na osud.

Štěpán Rak na něj věří.